PopoCafePetl Music Club Újezd

The Spankers hrají v současné sestavě od léta 2009. V únoru následujícího roku vydali své první EP „Right in the Morning“, na které navázali úspěšným debutovým albem Boom! Bang! Pow! You Know… Za tuto desku je neminula nominace na žánrové ceny Anděl 2010. S velmi oblíbeným videoklipem k pilotní písni Superman se The Spankers dostali i do hitparády České televize – Medúza.

Z živých vystoupení má kapela na svém účtu festivaly jako Sázava Fest, Trutnov Open Air, Mighty Sounds, Reggae Meeting, United Islands, klubové koncerty s americkými The Aggrolites, finskými Valkyrians či českými Fast Food Orchestra.

V zimě 2011 odcestovali The Spankers na měsíční turné po Brazílii, kde se setkali s velkým úspěchem, díky němuž už teď plánují tour po Argentině a Brazílii na rok 2012.

G-Divers http://bandzone.cz/gdivers http://www.facebook.com/…536294187281

B-Crew http://www.facebook.com/kapelabcrew

kLUCI BAND http://www.facebook.com/…285456138295

Nikdy normálně nepracovali, přesto jsou milionáři. A jsou na to náležitě pyšní. Řeč je o hlavních postavách znepokojivého dokumentu Alexandra Genteleva, jemuž se podařilo získat důvěru několika čelních představitelů ruskojazyčného podsvětí, takzvaných vorů v zakoně. Ti musejí dodržovat speciální kodex – nepsané zákony, které vznikly ve třicátých letech minulého století v sovětských gulazích. Jejich nebývale otevřené výpovědi společně s archivními záběry z ruských věznic či ukázkami „mafiánských radovánek" podávají velmi komplexní a ucelený pohled na rozvoj organizovaného zločinu v Rusku od perestrojky až do dnešní doby. Podle bývalého pracovníka ruského Interpolu mají dnes tito lidé zásadní vliv na ekonomická a politická rozhodování své země, neboť dobře vědí, že kromě po zuby ozbrojených bodyguardů musejí disponovat i „svým" politikem.

http://bandzone.cz/lorapalmer

Hlavní směr JJJ je roots reggae – dub. „Roots“ znamená „kořeny“, „kořenový“, „od kořenů“. Pojem „kořeny reggae“ JJJ nevnímá pouze geograficky (či botanicky:o)), nýbrž zejména duchovně. Ačkoli si JJJ uvědomuje geografickou i historickou a společenskou vzdálenost od míst a okolností, za nichž reggae a zejména rasta kultura vznikly, nepovažuje právě tento rozdíl za směrodatný a věří, že reggae bylo předurčeno a ve svém vývoji dospělo do fáze, kdy se stalo předmětem sdílení a pozitivní inspirace veškeré lidské populace. Proto nepřekvapuje, že na něj narazíme v každém koutě světa – právě toto je jeho smyslem – šířit mezi lidmi pozitivní energii a přimět je přemýšlet o sobě, svých životech a skutcích a své roli na tomto světě. To, co je podstatou reggae, tedy vidíme jinde než striktně na Jamajce, v Africe a v černošské populaci, kterýžto pocit sdílí a deklaruje nejedno velké jméno v oblasti reggae. Názory na toto se však mohou velice různit, a tehdy se obracíme ke klasickému přísloví z jamajského venkova: „Who feels it, knows it“ („Kdo to cítí, ten to ví“), které dává nejedné při kompromisní rozuzlení..

Na rozdíl od Laury řada jejích příbuzných včetně rázovité babičky stále kočuje v karavanech. Z nenávistných reakcí místních obyvatel a přístupu státních úřadů je ale zřejmé, že tomuto nomádskému způsobu života v Evropě, natož v Berlusconiho Itálii, již odzvonilo. Úsměvný a filmařsky překvapivě invenční snímek s výbornou hudbou nabízí pohled na romskou komunitu z netradičního úhlu pohledu – z jejího samého středu. Sama autorka pak vtipně vstupuje do děje v momentě, kdy ji rodina nutí se vdát, což ona odmítá. Jejím snem je stát se filmovou režisérkou. Talent k tomu rozhodně má. Jen kdyby ještě Woody Allen odpověděl na její dopisy?

Za gramofony a CD playery snad nejznámější a nejlepší selector na scéně – Boldrik, na mikrofonu zahraniční host UWE KAA, který nejčastěji vystupuje s kapelou One Drop band a taky domácí MR.COCOMAN!!

A že každým zavoláním nepřímo podporujete největší válečný konflikt od doby druhé světové války, kterému za posledních patnáct let padlo za oběť pět milionů lidí? Ne, to není žert, bez vzácných minerálů, jejichž drtivá většina pochází z ilegálních dolů v této zemi, by se totiž váš mobil neobešel. Dánský režisér Frank Piasecki Poulsen své pátrání začíná na Světovém mobilním kongresu v Barceloně. Ke svému zděšení zjišťuje, že mu žádný z výrobců nemůže zaručit, že právě jeho mobily nemají s nelítostnou válkou o naleziště minerálů v Demokratické republice Kongo nic společného. Vypraví se proto na místo činu a po náročné cestě se dostává do jednoho z největších dolů v regionu v konžské Bisie. Dětská práce, prostituce nezletilých dívek, smrt zavalením a přestřelky mezi členy místních gangů jsou zde každodenní realitou. Stejně jako všudypřítomná korupce v celé Demokratické republice Kongo.

Tajné slunce: Hudební skupina Tajné slunce z Prahy hraje rock s příměsí nejširšího spektra dalších žánrů jako blues, folk, reggae, funky či rap. Hlavní důraz klade na autorský repertoár se zajímavými českými texty, kterým s úspechem baví posluchače již více než šest let. Vlastním nákladem vydalo Tajné slunce 3 CD, natočilo 2 videoklipy a bylo pozváno do pořadu Noc s Andělem nebo do rádia Proglas. Nejčastěji je můžete vidět a slyšet v klubech, ale zahráli si také na nejrůznějších festivalech v ČR i v zahraničí (United Islands, Prague Fringe Festival, Febiofest, Zelený tulipán, Popenec, atd.).

Lola Běží: Děláme to co nás baví! Zpíváme, hrajeme na kytary, basu, bicí – prostě powerpop.

Žijeme Lolu!

Studená sprcha: Duševně otužilá hudební formace Studená sprcha vznikla dávno předávno, ale v současné sestavě hraje a hojně osvěžuje své posluchače od roku 2007. Koncertuje po klubech a festivalech v celé ČR. Na kontě má dvě dema: Kazatel (2007) a 4 (2009). Sprchařská music se opírá o silné texty, které se zase opírají o životní postoje členů kapely. Každé pódium je jich plné a energie, která z nich srší, přetéká i mezi posluchače :-)

Bára, Petr, Tonda a David se na vás těší na svých koncertech, otužilci!

Iglú: Když je venku zima, Iglú je jediné místo, kde se dá radostně přežít. A když je venku horko, tak taky. Iglú je kapela z Prahy s vlastním, originálním repertoárem. Saxofonistka a zpěvačka v jedné osobě a 3 muži kytarově-rytmického činu hrají p-funk p-ísně zasněžených plání, anglické srdcerváče i romance z francouzských bister. Jedno je jisté: kdo zažije Iglú naživo, tomu se přestanou dělat rampouchy na duši.